Je to zkratka z anglického „exercise induced pulmonary hemorrhage“, což znamená zátěží vyvolané krvácení do plic. Konkrétně se jedná o poškození plicních kapilár a prostupu krve do plicních sklípků a konečných průdušinek. Je to stav, který postihuje především dostihové koně při rychlém tréninku nebo přímo v dostihu a to jak cvalové koně, tak klusáky. Podle amerických statistik prý EIPH trpí až 60 % plnokrevných koní v tréninku a 30 % amerických klusáků. V Evropě taková statistika není, ale zdá se, že procenta budou o trochu nižší.
Proč k EIPH dochází?
Zatím nebylo nijak dokázáno, že se na vzniku tohoto onemocnění podílí typ dráhy, ustájení nebo tréninku koně. Zdá se však, že rozhodujícím faktorem je rychlost a to rychlost přes 14 m/s = 840m/min.
Jak přesně však tato rychlost na stěny kapilár v okolí plic působí a proč ke krvácení dojde, není dosud přesně zjištěné. Předpokládá se však jistá predispozice těchto koní k EIPH – dostihoví koně jsou od mládí podrobeni velmi náročnému tréninku, kde musí podávat své maximální výkony, žijí převážně zavřeni ve stájích, ne vždy za vyhovujících bioklimatických podmínek – a to je nejlepší prostředí pro průběh infekčních a alergických onemocnění, která často nemusejí být pozorována nebo se na ně neklade patřičný důraz. Dochází však k poškozování koncových úseků dýchacích cest, které jsou velmi citlivé. Při velké rychlosti při tréninku nebo v dostihu pak změnou tlaku v této oblasti „snadno“ popraskají kapiláry a dojde ke krvácení do plic.
Jak se EIPH projevuje?
Většinou koně nekrvácejí z nozder a diagnózu lze potvrdit pouze endoskopem, kterým se najde krev na dně průdušnice. Vyšetření musí proběhnout do 90 minut po zátěži, protože krev (které není mnoho) je pak řasinkami dýchacích cest posouvána směrem k tlamě a kůň ji polkne. Zatím se ani neví, do jaké míry může EIPH ovlivňovat výkonnost koně.
Terapie – největší problém
Toto onemocnění se ošetřuje lékem, který je na mnoha místech (i v Evropě) považován za doping (používá se však legálně na některých místech Severní Ameriky). Tento lék, furosemid, se tam používá i preventivně před dostihem, protože snižuje krevních tlak v plicních kapilárách. Jeho vliv na výkonnost zatím nebyl spolehlivě potvrzen.
Zdroj: Časopis Fauna
Edém plic
Jde o nahromadění tekutiny, prosáklé z krve v plicích, a to buď přímo v plicních sklípcích nebo v plicní tkání.
Příčiny:
– často počáteční stádium zánětu plic;
– jedna z forem afrického moru koní, což je velmi nebezpečná virová infekce koní, která, naštěstí, u nás nebyla zjištěná už několik desítek let;
– těžké srdeční vady a srdeční nedostatečnost, při nich stoupá hydrostatický tlak v plicních kapilárách a tekutina z krve se doslova protlačí z cév do sklípků;
– zpomalení odtoku krve z plicních cév také způsobuje zvýšení hydrostatického tlaku v těchto cévách a prostup tekutiny z krve do plic; stává se to například tehdy, když kůň dlouho leží;
– alergické reakce (anafylaktický šok), kdy se zvyšuje prostupnost cévních stěn pro tekutiny;
– nadměrný příjem tekutin;
– přeplnění krevního oběhu solnými roztoky (nadměrné infuze);
– někdy při poruchách nervového systému (úraz hlavy) nebo po narkóze, příčiny nejsou jasné;
– přidušení (transporty v teplých, nevětraných, malých prostorách!);
– někdy při přehřátí či úžehu v nadměrně teplém a vlhkém prostředí;
Jak se projevuje:
– kůň se často třese a jinak projevuje strach,
– jeho sliznice jsou cihlově červené nebo namodralé (cyanotické),
– špatně se jim dýchá (dyspnoe),
– v jugulární žíle se může hromadit krev,
– tepová frekvence jde často až nad 100 tepů/minutu,
– veterinář při poslechu plic slyší charakteristické praskoty,
– v konečném stádiu lze pozorovat bílý nebo načervenalý (krev) pěnovitý výtok z nosu.
Co dělat:
Pokud je kůň přehřátý, je třeba ho ihned převést do stínu, uklidnit ho a opatrně chladit. I v jiných případech je třeba koně nechat v klidu, ve stínu, dopřát mu dostatek čerstvého vzduchu. Je třeba ihned volat veterináře, který může dále zasáhnout nebo bude zjišťovat jinou příčinu edému a léčit ji.
Zdroj:Časopis Fauna
Zácpa
Zácpa = obstipace = nahromadění a
zahuštění střevního obsahu, které se tak stává neprůchodné pro hustější
masu zažitiny. Jedná se o jednu z nejčastějších příčin kolik u koní.
Podle příčiny vzniku rozeznáváme:
1.
Zácpa primární (samostatná) jako následek dlouhodobějšího podávání
krmiv bohatých na hrubou vlákninu (vojtěškové seno, požírání podestýlky
apod.), požírání písku a hlíny, kůry stromů, okusování ohrad apod.
Vznik
zácpy podporuje také nedostatečné rozžvýkání a proslinění potravy
(hltavé žraní, příliš krátká řezanka nebo nasekaná tráva), nedostatečný
pohyb koní, nedostatek vody, mikrobiální nerovnováha, pomalá
peristaltika (staří koně).
2. Zácpa sekundární vzniká před nějakou
překážkou střevní průchodnosti (zauzlení, nádory, kýly apod.) nebo před
ochrnutým střevním úsekem.
Zácpa slepého střeva
Příčinou zácpy slepého střeva je obvykle křeč svěrače při ústí slepého střeva.
Následkem
toho dochází ke hromadění obsahu v hlavě slepého střeva. Peristaltika
slepého střeva se nezastavuje, zúženým otvorem z něho může unikat plyn
a tekutější obsah, kůň pak může mít průjem. Tento stav často přechází
do chronicity - zácpa se zhoršuje, střevní stěna se zesiluje. Méně
často se ucpává celé slepé střevo.
Příznaky zácpy slepého střeva
Koně jsou několik dní apatičtější,
pijí i přijímají krmivo, ale málo,
často leží,
mívají obvykle jen mírné kolikové bolesti
a peristaltické zvuky nad slepým střevem jsou utlumené nebo chybí.
Tento stav může přetrvat dlouho, až 14 dní, pak dochází k nekróze střevní stěny a stav koně se výrazně zhorší.
Zácpy slepého střeva mají tendenci se opakovat.
Veterinář diagnostikuje zácpu slepého střeva na základě rektálního vyšetření.
Léčbu
je třeba zahájit co nejdříve, pozdní nebo příliš drastická léčba může
mít za následek nekrózu střevní stěny. Obvykle se koni podávají infuze,
jejichž účelem je změkčit střevní obsah. Veterinář koni podá také léky
na uvolnění střevních křečí a nálev, skládající se z vody, parafínového
oleje a projímadel. V případě, že zácpa této konzervativní terapii
odolává, se provede operace.
Zácpa tenkého střeva
Jedná
se o velmi závažnou zácpu. Postižen je většinou kyčelník, příčinou bývá
křeč jeho svěrače. Ve střevě se hromadí střevní obsah a vyvolává křeče,
následkem toho se zácpa zhoršuje a bludný kruh se uzavírá. Výsledkem
jsou těžké poruchy prokrvení střevní stěny a nakonec až její nekróza.
Příčinou
bývá krmivo bohaté na dřevnaté složky, jejichž průchod tenkým střevem
vyvolá zesílení střevní stěny, toto místo je potom predispozicí ke
vzniku zácpy.
Příznaky zácpy tenkého střeva
Ke kolice může
dojít už během příjmu krmiva, pokud je postižen dvanáctník, častěji se
však kolika dostaví až za několik hodin po nakrmení. Koliky jsou
většinou středně těžké až těžké (viz kapitola o kolice), kůň se potí,
má bolesti, peristaltika je zpočátku zrychlená, později zpomalená až
zastavená. Většinou se následkem zácpy tenkého střeva rozvíjí rozšíření
žaludku. Velmi rychle se u koně objevuje dehydratace, poruchy krevního
oběhu a následkem odumírání střevní stěny i „otrava střevním obsahem“.
Kůň má velmi slabý a rychlý puls, jeho sliznice jsou špinavě červené,
těžce dýchá a může mít zvýšenou teplotu. Celkový stav koně se velmi
rychle zhoršuje a bez včasného zákroku často dochází k úhynu.
Veterinář určí diagnózu podle průběhu koliky, na základě rektálního vyšetření, sondáže žaludku a reakce koně na léky.
Léčba
spočívá na začátku koliky v podávání preparátů k uvolnění střevních
křečí, později se doporučuje rovnou přistoupit k operaci koně, dokud je
jeho celkový stav ucházející a je naděje, že kůň zvládne narkózu.
Zácpa tlustého střeva
Zácpa velkého kolonu
Příčiny zácpy velkého kolonu jsou vyjmenované výš (viz Zácpa).
Díky anatomickému tvaru a uložení jsou častými místy zácpy pánevní ohbí, žaludkovité rozšíření nebo levá dolní sloha.
Kolikové
projevy jsou v tomto případě obvykle mírnější (viz kapitola o kolice).
Celkový zdravotní nebývá příliš narušený, peristaltika střev je v místě
zácpy zpomalená nebo zastavená.
I zde je velmi důležité rektální vyšetření, díky kterému veterinář zjistí lokalizaci zácpy i její charakter a rozsah.
Zácpa
velkého kolonu je poměrně dobře řešitelná nálevy, projímadly, infuzemi,
pouze v těžkých případech, které odolávají konzervativní léčbě, je
třeba přistoupit k operaci.
Zácpa malého kolonu
Příčinou
této zácpy jsou nejčastěji krmiva s vysokým obsahem hrubých vláknitých
částí (vojtěškové seno, řepková sláma), ale i hltavý příjem čerstvé
vojtěšky a podobné píce. I tato zácpa se projevuje slabší kolikou.
Veterinář ji rozezná na základě rektálního vyšetření.
Léčba spočívá v podávání nálevů a hlavně tlakových klyzmat, manuálním rozmělnění zátky.
Zadržení střevní smolky
Tento
problém novorozených hříbat je vyvolán zahuštěním střevního obsahu,
který způsobí obstipaci střeva před vstupem do pánve. Novorozené hříbě
má koliku, snaží se kálet, ale bez úspěchu. Kolikové bolesti se
stupňují poté, co se ve střevech nahromadí plyn.
Na veterináři je, aby zadržení střevní smolky odlišil od jiných problémů s podobnými příznaky, např.:
nevyvinutí konečníku,
prasknutí močového měchýře,
změna polohy střev.
Tuto
zácpu veterinář obvykle vyřeší rektálními nálevy s teplou vodou a
parafínovým olejem. V těžších případech lze zvolit projímadla a nakonec
i operaci.
Otlaky
Věčný problém. V dnešní době, kdy je skutečně nepřeberné množství různých typů sedel a postrojů na koně, by se mohlo zdát, že přece nemůžeme koně otlačit, ale…
Zná, a nebo pozná to takřka každý z nás. Nemusí to být jen problém špatně padnoucího sedla nebo chomoutu, i když je to stále nejčastější problém. Otlak může způsobit i špatná volba podbřišníku, někdy je moc široký, někdy zas úzký. Další problém může způsobit i nevhodná podložka pod sedlo či chomout, nestejně dlouhé postraňky, špatný poprsní postroj a další a další. Toto jsou většinou dlouhodobější záležitosti a také léčení a náprava vyžaduje hodně času s vysokými náklady. My se dnes zaměříme na otlaky momentální, které se prostě někdy stanou a stačí k tomu málo. Zkřivená nebo pokrčená podložka pod sedlem, pokrčený nebo překroucený podbřišník, nebo třeba jen chomáč hřívy pod sedlem nebo chomoutem. Tedy o otlaky, které způsobíme zdravému koni po jedné uspěchané, nevydařené vyjížďce.
Kdy ho poznáme?
Nejdůležitější je po odstrojení koně řádně vysušit a vyčistit. Pokud koník v některém místě uhýbá před víchem nebo kartáčem, je nutné prohlédnout a prohmatat toto místo důkladně. Otlak je otok s vysokou citlivostí velikosti třeba jen oříšku, ale třeba taky v celé délce podbřišníku.
Co s tím?
Otlak je vlastně zánětlivý proces, takže je potřeba postižené místo chladit. Dále alespoň 2x denně masírujeme a vtíráme kostivalový nebo kaštanový gel. Pokud je koník v zimní srsti, je dobré ji v postiženém místě vystříhat nebo opatrně vyholit, aby se gel dostal dobře do kůže a neulpíval zbytečně na husté srsti. Výborně pomáhá i aloe vera. Přikládáme podélně rozříznuté, trnů zbavené listy, nebo vtíráme vymačkanou šťávu z listů opět alespoň 2x denně až do vyhojení. Na postižené místo nesmíme po dobu léčení pokládat sedlo nebo postroj.
Jak dlouho léčení potrvá?
To záleží na tom, jak je otlak velký, je-li na měkké tkáni nebo na kosti a jak dlouho musel koník špatné postrojení nést. Někdy je za 3-4 dny po problému, jindy léčíme dva týdny. Je ale potřeba vytrvat a nesedlat koně dřív, než se otlaky skutečně vyhojí. Nestačí jen, že boule zmizí, postižené místo musí ztratit i citlivost. To znamená, že koník na dotek a stlačení nereaguje ani otřásáním kůže, ani jakýmkoliv způsobem naznačujícím i malou bolest. Jakmile podráždíme nevyhojené místo postrojem, objeví se otok znovu a většinou ve větší míře.
Je nutné volat veterináře?
Pokud jde jen o lehce oteklé ohraničené místo a po aplikaci gelu otok mizí, není potřeba hned volat doktora. Pokud se otok neztrácí nebo je na kosti, popřípadě se ztvaruje do špičky a je podobný abscesu, veterináře raději zavolejte, zkrátíte koníkovi trápení a vy se vrátíte rychleji do sedla.
Co dál?
Jakmile se podaří otlak úplně vyléčit, podotýkám úplně, může se koník vrátit do práce. Určete ale nejdříve příčinu vzniku otlaku a odstraňte ji. Nezapomeňte pořádně vymýt srst od všech zbytků gelů popř. mastí od veterináře, i tyto zbytky mohou napomoci k návratu otlaků.
Často vídám koníky s pochybnými vystříhanými podložkami, které nic neřeší. Otlačený kůň je zkrátka na několik dní vyřazen, proto nenahrazujte sedlo jiným. I dobře padnoucí sedlo může tlačit na oteklé místo a problém se prohlubuje. Pokud je váš kůň přecitlivělý a otlačí ho i dobře padnoucí sedlo třeba po celodenní vyjížďce, protože není na tak dlouhou práci zvyklý, existují i nové alternativy, jako jsou ortopedické nebo známější gelové podložky, které ještě lépe rozloží váhu sedla a jezdce.
Vždy se dá najít správné řešení.
Zdroj:Časopis Já mám koně